ALCUlN (asi 735-804). Příchod tohoto anglosaského mnicha, odchovance školy yorské, na evropskou pevninu je jedna z nejvýznamnějších událostí středověkých dějin ducha. Až do doby Karla Velikého církev podle formule Augustinovy O obci Boží (viz Augustin) ignorovala světský stát ajeho zřízení; teprve za velikého franského krále došlo k spolupráci a oboustranně prospěšné vzájemné podpoře, jež umožnila rozkvět filosofie scholastické (v. t.). Vlastním zakladatelem scholastiky je učený Alkuin; Karel Veliký, zhroziv se všeobecné nevzdělanosti, panující v jeho říši zejména mezi kněžstvem, začal zakládat školy a povolával na ně vynikající cizince. Nejznamenitější z nich, Alkuin, zorganizoval vzornou klášterní školu v Toursu, která udala směr i cíl veškerému středověkému školství a vzdělání. Vyučovalo se tam a pak i všude jinde tzv. sedmi svobodným uměním, dělícím se na trivium (gramatika, rétorika, dialektika) a quadrivium (aritmetika, geometrie, astronomie a hudba). Neznamenalo to nic víc a nic miň než vpád antické kultury do života středověkého; vždyť to „quadrivium" není nic jiného než „sesterské vědy" starých pythagorovců. Teologové začínali uznávat pohanskou filosofii; předkřesťanštÍ filosofové měli prý tak vznešené etické zásady, že se lišili od křesťanů pouze vírou a křtem.


[BACK]